Stála jsem na svém místě a svírala nervózně pokéball. Proti mně stál kluk asi o tři roky mladší než já s oshodlaným výrazem. Už jsem Pokémona měla vybraného, ale nevěděla jsem, jestli to zvládne. Z oficiálního týmu byl nejslabší...

"Zápas jeden na jednoho mezi trenérem Leem Wincklem a Miou Adrianou Skywalker. Začněte!" ozval se rozhodčí.

"Anakine, volím si tebe!" "Jdi Espeone!" Anakin se odhodlaně postavil nepříteli. "Extrémní rychlost!" vykřikla jsem ve snaze zaútočit první. Z Anakina se stala šmouha, která za chvíli ani nebyla vidět.

"Hypnózu!" Kolem Espeona se začaly šířit fialové vlny, ale Anakin se stále neobjevoval. Najednou se objevil za Espeonem a praštil do něj Metal Clawem. Espeon poodletěl pár metrů dopředu, ale hned se zase otočil a vypálil na Anakina pár hvězdic. Pár jich ho zasáhlo, ale zbytku uskočil.

"Kostnicový útok!" "Psychický útok!" V Anakinových tlapkách se vytvořila aurová kost a Espeon zase vypálil z kuličky na hlavě barevný paprse

"Espeone, ranní světlo!" "Rychle, Anakine, Dešťový tanec." Espeonovi se sice stačilo doplnit nějaké HP, ale ne moc, protože Slunce skryly mraky a začalo pršet. Začala jsem mít trochu obavy, jestli to nebude Anakinovi nějak vadit při zápasení, ale nezdálo se, že by mu to nějak překáželo. Zato Espeonovy voda tekoucí a stříkající do očí nedělala dobře vůbec. Nuže dobrá... pomyslela jsem si a vykřikla další útok:

"Anakine, Aurovou kouli!" Espeon měl vodu v očích a tak nic neviděl a dobře mířená Aurová koule ho strefila přímo do hlavy. Espeon se naposledy zvedl a vypálil Psychický paprsek tam, kde si myslel, že je Anakin. Bohužel ho vystřelil správným směrem, Anakin se nestihl vyhnout a tak ho ten paprsek zasáhl přesto – už z leže – vytvořil kouli Skryté síly a zasáhl s ní naplno Espeona, který se celkem ochotně skácel k zemi a omdlel.

"Espeon není schopen dalšího boje! Vítězí Mia Adriana Skywalker a tím postupuje do dalšího – třetího – kola!"

Diváci se rozjásali a já se sehnula k těžce vstávajícímu Anakinovi. Klekla jsem si k němu a objala ho. "Děkuju..." pošeptala jsem mu něžně a dopřála mu odpočinek v Pokéballu. Zahalil mě pocit štěstí. Pokémoní šampionát pro mě ještě nekončí a doufala jsem, že jen tak končit nebude.

• by Lolian

Komentář autora: wuh x,x tak to tu máte, když jste chtěli ty další kola... :D